Už to skoro vypadalo, že zima to vzdala a že svůj první běžecký závod roku (6. března) už poběžím víceméně v jarním počasí. Pak ale pár dní před startem začalo sněžit. Moc mě to nepotěšilo, protože krosové boty jsem si nekoupil a už jsem tu zimu chtěl doběhat v silničních speciálech. Navíc kdo má závodit v takové zimě.
Když jsem tedy 6. března dojel do Kbel, z oblohy se sypal hustý sníh. Při prvním pokusu zaparkovat jsem si uvědomil, že tam je vlastně značka zákaz stání. Při druhém pokusu zaparkovat se na mě spustil hysterický jekot paní, které jsem omylem zaparkoval před výjezdem z domu (jo, nebylo to ode mě hezké, ale kdybyste ji slyšeli, tak byste s mým hodnocením souhlasili). Nakonec se mi podařilo zaparkovat na parkovišti u nově postaveného sídliště a v autě se přestrojit. Na start mě navigoval hlas moderátora akce, takže jsem nakonec pět minut před startem na start dorazil.
Samotný běh byl celkem boj, protože běžet v ošmajdaných silničních speciálech na sněhu a ledu ve sněhové vánici není nic moc příjemného. Ze začátku to bylo proti větru, takže to bylo o to kořeněnější. Při průběhu Satalicemi jsem se aspoň ujistil, že ani do tohoto satelitního městečka bych se stěhovat nechtěl a nový byt si tu nekoupil.
Při dobíhání do cíle se mi podařilo dokonce zrychlit, ale i tak byl čas 53:29 zatím nejhorším oficiálním výsledkem na desítce. Nicméně ve sněhové vánici se asi nic moc lepšího nedalo čekat. Vždyť i vítěz kategorie muži 70+ doběhl pár sekund za mnou s tím, že vloni běžel pod 45 minut (kdybych se takového věku dožil, chtěl bych mít takovou kondici). Tak snad příště bez sněhu ... .
Komentáře zde (Počet komentářů: 0)