Českobrodská pečeť 2010

Druhá desítka roku dvacet deset mě už zastihla bez sněhu. To byl slibný začátek. Ten se ovšem hned na začátku zakalil tím, že jsem v Českém Brodě nevěděl, kam jet. Vyřešil to telefonát Hynkovi, který běžel tu samou trať v zimě.

Zima. Roční období jako takové nebylo, ale že by vzduch byl teplý, to se říct nedalo. Na druhou stranu s mrznutím si to také netykalo, takže jsem pod tričko s krátkým rukávem podstrčil dlouhorukávní Moiru. Když začlo před startem poprchávat, uvažoval jsem ještě o vzití bundy, ale to jsem si nakonec rozmyslel - přece jen mě čekal běh naplno, takže by to bylo až moc teplé.

Hned po startu přešlo poprchávání ve stabilní déšť, který se změnil v prudký liják, a protože se prvních pět kilometrů běží převážně do mírného kopce, běželo se proti proudu vody. Až když jsem se přibližoval k otočce, pršet přestalo, takže z kopce se už běželo bez čachtání vodou. Asi tři kilometry před cílem mě doběhl jeden závodník, kterému jsem se pak chvíli vzdaloval a myslel jsem si, že už se utavil. Chyba lávky, dva kilometry před cílem přidal a mizel mi v dáli. Ještě v cílové rovince jsem slyšel, jak cyklodoprovod jiného běžce říká něco o čase pod 49 a tak jsem přidal. Závodník, kterému byl čas říkán přidal taky, takže jsme si spolu dali ostrý finiš, ve kterém mě porazil. V cíli mi pak nabídl ruku a já si s ním ještě neschopný slovní komunikace potřásl rukou. S výsledným časem 48.46 jsem při bídě, kterou jsem naběhal přes zimu, byl spokojený.

Komentáře zde (Počet komentářů: 0)

Zpět na sportblog