Podkrkonošský maraton 2009 - na poslední chvíli.

Není to tak, že bych se na poslední chvíli přihlásil, spíš od rána do startu to bylo vše na poslední chvíli. Prostě se mi ráno nechtělo vstávat, takže jsem byl takový vláčnější a vyrazil jsem o půl hodiny později, než jsem plánoval. Vedlo to k tomu, že k registraci jsem přišel čtrvthodiny před jejím oficiálním koncem a na start jsem se dostal tři minuty před startem. Přesto se mi podařilo odstartovat celkem zepředu, protože jsem nešel až na konec, ale drze jsem se vecpal do davu tam, kde končily kovové zábrany (samozřejmě jsem si to omluvil a to tím, že dostat se nakonec by bylo mnohem více prodírání se ;-) ).

Počasí bylo příjemné, dobře mi fungovalo kolo. Prostě závod, jaký jsem už dlouho v tomto směru nezažil. Na cca 10. km se utvořila již tradiční zácpa před zabahněným úsekem a společně s dalšími závodníky jsem pak tlačil do jednoho kopce, kde to ze začátku je příliš prudké a ke konci to zase dost klouže a nedá se tam objíždět ty uklouznuté. A ještě jedno tradiční tlačení kola mě čekalo na přibližně 40. km, kde je krátký blátěný extrémě prudký stoupák. Jinak jsem všechny kopce vyjel a musím pochválit závodníky a závodnice, kteří v některých náročnějších kopcích tlačili kolo, že byli ochotni či ochotné udělat mi místo, abych je mohl objet.

Trochu se také ukázalo, co s lidmi dělá strach. Na některých kořenito-kamenitých sjezdech jeli závodníci tak opatrně, že pomalá rychlost je ohrožovala více než samotná obtížnost sjezdu. Kdyby jeli rychleji, bylo by kolo stabilnější a hladčeji by se vyrovnávalo s nerovnostmi. Nicméně jsem pro ně měl pochopení, ale na druhou stranu jsem si zbytečně nechtěl dřít destičky, takže jsem vždycky počkal, až trochu ty přede mnou popojedou, abych mohl daný úsek projet rychleji. V těchto sjezdech se moc předjíždět nedalo, respektive bylo by to nebezpečné a tolik jsem na pilu zase netlačil.

V cíli jsem si připadal docela dobře - závod jsem projel bez defektu a většího záseku, takže jsem čekal časově slušný výsledek. Překvapilo mě, že jsem byl o pouhých pět minut rychlejší než na stejné trati před dvěma lety, protože před dvěma lety jsem měl problém s přesmykačem. No asi nemládnu ... :-( .

Co mě překvapilo byl neuvěřitelně ukecaný moderátor akce v cíli. To, že měl průpovídky, které zdůvodňoval svoji optimistickou povahou, to jsem celkem bral. Každý člověk je svým způsobem bláznivý. Ale díky jeho častému odbíhání od tématu se losování tomboly protahovalo tak, že jsem poprvé za dobu svého objíždění závodů uvažoval o odchodu před koncem tomboly (dosud to bylo vždy tak, že buďto jsem na tombolu vůbec nečekal, nebo byl až do jejího konce). Tombola byla skutečně bohatá, cen, některých velmi pěkných, některých sice pěkných a drahých, ale ne zcela vhodných (berany na silniční kolo jako cena v tombole MTB maratonu mi přijde mírně nevhodná, protože zdaleka ne každý bajker má silničku), bylo opravdu mnoho. To losování samozřejmě protahovalo, ale stejně se mi zdálo, že loni to moderátor zvládl svižněji.

Lázně Bělohrad jsou pěkné městečko a tamní maraton mě stále baví. Takže jestli příští rok zdraví, natrénovanost a čas dovolí, pojedu tam znovu.

Komentáře zde (Počet komentářů:0)

Zpět na sportblog